Cholupice - Modřany 14:10

Minulý víkend jsme si dojeli pro povinné vítězství na hřiště v Bohnicích. Přivítal nás pažit zvící rozměry spíše hřiště na házenou a soupeř stažený před svoji bránou. Dobývání svatyně připomínalo, tak jako hřiště,  výjev z házené. V oblouku kolem šestnáctky jsme si posouvali ze stojata míč a občas zkusili nějaký průnik nebo střelu skrze přehuštěný prostor. Náš brankář si v první půli na míči nesáhl, mimo okamžiku, kdy ho lovil po nedorozumění s obranou ze sítě.  V druhé půli jsme poslali na hřiště o hráče méně. Úroveň předváděné hry pak přeci jenom trochu stoupla, a to na obou stranách. Nás tato změna konečně přinutila začít se trochu hýbat a i soupeř se několikrát dostal na dostřel brány a vsítil své čestné úspěchy.

To domácí utkání s Modřany bylo po všech stránkách dramatičtější. Ten nejhezčí fotbal se hrál na začátku. Přihrávky měly oči, útočníci rychlost a i vzadu to klapalo. Soupeře jsme přehrávali a vypadalo to na snadnou cestu k třetímu vítězství v řadě. Postupem času se však začaly kupit chyby. Nevyužívali jsme nabídnuté šance ke skórování. Nepochopitelně jsme s hlavou dolů v několika brejcích doslova narazili do velice dobře pozičně hrajícího brankáře soupeře. Ten byl jednoznačně nejlepším hráčem Modřan a ty, především jeho zásluhou, začaly dotahovat náskok ve skóre, který jsme si vytvořili v prvních dvaceti minutách. Naopak dech začínal docházet naší obraně a my se začali strachovat o výsledek. Až deset minut před koncem jsme se díky několika rychlým gólům uklidnili a dovedli utkání k vítězství.

Galerie k aktualitě