Úvod sezóny mladších žáků

V prvním zápase v soutěži mladších žáků jsme na domácím hřišti v hodně neúplné sestavě vyzvali klokany z Bohemky. A soupeř nás sfoukl jako svíčku. Nestačili jsme vůbec v ničem. Byli důraznější, rychlejší, dynamičtější, ve všem o krok před námi. Přitom věk i výška hráčů z Vršovic byly srovnatelné s naším týmem. V případě přihrávek byl soupeř u míče zpravidla dříve než náš přijímající hráč, ať již předskočením nebo vypíchnutím, takže jsme o těžce vybojovaný míč vzápětí díky pomalým a naivním přihrávkám, které proti tréninkovým soupeřům stačily, přicházeli. Pokud jsme ho již měli na kopačkách, okamžitě byli hráči atakováni, naopak my jsme k hráčům soupeře nestačili přistupovat vůbec, v okamžiku kontaktu už byl míč pryč. A tak jsme se honili s malým úspěchem a s velkou námahou až do hořkého konce se skóre 1:22 Na úvod sezóny studená sprcha.

Další víkend jsme nastoupili proti Vltavínu. V první půli jsme hráli naprosto vyrovnanou partii. Vstřelili jsme úvodní gól a se soupeřem drželi krok. Hráči z Vltavínu se navzdory papírovým předpokladům, ale i díky naší posile ze starších žáků, tolik neprosazovali. Fotbalově.  Opět nám dělaly problém míče nakopávané brankářem soupeře za naši obranu, kde čekali hřmotní hráči Vltavínu, které naši drobní hráči dokázali bránit jen s nejvyšším úsilím. Přesto se nám to celou první polovinu dařilo. Nic jiného Vltavín nepředváděl a my byli jednoznačně fotbalovějším týmem. Soupeř byl především důrazný, jenom na našeho brankáře se pískaly fauly čtyři a někteří naši hráči si fyzicky i psychicky šáhli hodně hluboko. Až okolo šedesáté minuty jsme již nedokázali kapitána Vltavínu ubránit a ten dvěma brejky rozhodl utkání. Největší starost nám ovšem dělal náš útok. Místo střel, tahů na branku a soubojů ve vápně míče vracíme příliš často zpět. Sice soupeři v tu chvíli míč nepůjčíme, ale branku z pětadvaceti metrů také nevstřelíme. Výsledek 2:5    

Proti Spartě jsme začali nebojácně. Prvních patnáct minut měl na hřišti mírnou převahu náš tým. Dokázali jsme držet míč kombinační hrou na svých kopačkách, ale žel, opět pouze na středu hřiště. Většina pokusů dostat míč k útočníkům končila nezdarem. Ať již nepřesnou, či pomalou přihrávkou, unáhlenou přihrávkou z první nebo naopak útočníci servírovaný míč nedoběhli nebo nezpracovali. Pokud jsme si nějakou šanci vytvořili, tak jsme ji neproměnili. A tak se dostala ke slovu lety prověřená fráze nedáš – dostaneš. Drobné chyby v obraně hráčky Sparty neomylně trestaly. Hra se vyrovnala a góly dával pouze soupeř, do šaten se šlo za stavu 3:0

Do druhé půli jsme nastoupili v pozměněné sestavě a Sparta rázem nevěděla jak hrát. Kombinace ve středu a bojácné průniky vystřídaly přímočaré tahy na bránu soupeře. Naše jasná převaha byla zřejmá a během patnácti minut jsme dokázali skóre vyrovnat, soupeře jsem nepouštěli na dostřel brány a kdybychom využili všechny šance, zřejmě by bylo o zápase rozhodnuto. Bohužel. Soupeř, stejně jako před týdnem Vltavín, během dvou minut nejdříve lobem a následně naší pokaženou rozehrávkou získal opět dvougólový náskok, na který jsme odpověděli pouze neproměněnými šancemi. Škoda. Ač se výsledek 6:3 zdá opticky jednoznačný, vítězství bylo opravdu blízko.

Galerie k aktualitě