TJ Sokol Lipence - TJ Sokol Cholupice 1:3

Předposlední kolo, poslední utkání na hřišti soupeře v tomto ročníku. Udrží naši fotbalisté neporazitelnost, to byla asi hlavní otázka, kterou si kladli příznivci cholupického fotbalu. Hrálo se za úmorného vedra, kdy teploměr ve stínu přelezl přes třicítku.

     První poločas však vůbec nevypadal, že hrál lídrskupiny s mužstvem ohroženým sestupem. Domácí hráli špatně, naši ještě hůře, jako by se jim vůbec nechtělo. Domácí nakopávali míče dopředu a čekali na využití případné chyby v naší obraně, naši hráči zase bez zápalu, bez pohybu, přesnosti, bez bojovnosti, která byla chloubou minulých utkání. První půle byla mírně řečeno jedna velká nuda. Pasivní hra našeho mančaftu vyústila v chybu už v 11.minutě, kdy přes levou stranu naší obrany prošel míč na nabíhajícího hráče, který tvrdou ránou prostřelil Davida Pajazitiho v naší bráně. Ani tento úvodní gól nevyburcoval naše hráče k lepšímu výkonu. 1:0 pro domácí také skončila první půle.

     Druhou půli začali naši podstatně lépe, možná si něco mezi sebou řekli v šatně, že by asi byla škoda odjet z Lipenců s bodovou ztrátou. Hodně rozruchu přinesla 64.minuta, kdy byl za fizické napadení soupeře vyloučen domácí hráč. Převahu jednoho hráče využil náš tým již v 67.minutě, Tomáš Bábovka zatáhl míč po pravé straně, nacentroval do pokutového území, kde zabojoval Ondra Honka a vyrovnal na 1:1. Další vyloučení, tentokrát našeho hráče, Zdeňka Vršeckého, přišlo v 78.minutě. Zdeněk byl vyloučen, přestože jsme všichni přesvědčeni, že jeho zákrok nebyl žádným faulem. Poměr sil na hřišti byl vyrovnán, ale na hřišti už dominovalo jen jedno mužstvo. Byli to naši, domácím evidentně došli síly.               V 80.minutě poslal přesný centr do pokutového území Zdeněk Špaček, který ve vedoucí gól našeho mužstva proměnil Zdeněk Jemelík. V 83.minutě poslal do role diváku obránce domácích Karel Dombi a zvýšil na 3:1. Tento gól byl již posledním sobotního utkání v Lipencích.

     Naši nakonec po zlepšeném výkonu ve druhé půli přeci jen odvezli všechny body a zůstali po 29.kolech neporaženým týmem soutěže. Ještě si dovolím jednu poznámku k utkání. Tolik nadávek některých domácích diváků, jak rozhodčím, tak i našim hráčům, jsem již hodně dlouho neslyšel. Na každém hřišti se vždy najde několik „fandů“, ale to co předvedli někteří domácí v sobotu, stálo za to. Kdyby za každou nadávku zmínění „fandové“ donesli na hřiště kýbl vody, hrálo by se určitě na kvalitním trávníku a ne na tvrdém, přímo po vodě volajícím hrbatém úhoru.

      Ruda Kahle nevypadal vůbec spokojeně, s výsledkem však mohl být spolkojen:

„dnes je hodnocení hodně složité, zápas se hrál v hrozném vedru na těžkém terénu, na kterém balón skáče a kombinacím moc nepřeje. Domácí potřebovali vyhrát, takže k tomu přizpůsobili hru, přidali nasazení a obětavost. Myslím, že domácí předvedli maximum, co hrát mohou. Nicméně jsem výsledek trpělivostí obrátili, po té, co jsme prohrávali 1:0. Změnili jsme trochu hru a nakonec jsme ty tři body udělali. Jsem rád, že jsme vyhráli a zamezili tím nějakým spekulacím, že jsme chtěli zápas vypustit. Ve vedru vydali všichni ze sebe všechny síly, opět jsme dohrávali v deseti a znovu jsme hráli lépe, než v plném počtu, tak uvažuji, zda proti Střešovicím nastoupíme pouze s deseti hráči.“