SK Střešovice 1911 - TJ Sokol Cholupice 1:2

     Ve čtvrtém kole jel náš tým na hřiště Střešovic, které společně s našimi fotbalisty postoupili do nejvyšší soutěže Pražské teplárenské přeboru mužů. Kdo bude úspěšnější z nováčků v této soutěži, měl ukázat vzájemný zápas. Soupeř měl sice o jeden bod méně než náš mančaft, ale ještě v přeboru neokusil chuť porážky.

     Utkání se téměř už tradičně hrálo na umělce, ačkoliv domácí mají k dispozici pěkné travnaté hřiště. Den před utkáním však pršelo a domácí mají už tradičně strach, aby jim náhodou někdo nepošlapal travičku. Je to škoda, protože se fotbal má hrát na přírodní trávě. Soutěžní řád jim však řešení odehrát utkání na umělce umožňuje, tak toho využívají.

     Od první minuty se naši do domácích dali nevídaným způsobem. Hrálo se převážně na jejich půlce a domácí se horko těžko bránili. Jenže ze strany našich fotbalistů to byl přímo veletrh neproměněných šancí. A tak přišlo na řadu klasické nedáš, dostaneš. Ve 32.minutě využil špatného odkopu naší obrany jeden z domácích hráčů a z dobrých pětadvaceti metrů trefil přesně šibenici naší brány. Opravdu parádní střela, za kterou by se nemusel stydět žádný přední světový fotbalista. Naše hráče to však nepoložilo. Hráli nadále svoji útočnou hru, přesně kombinovali, ale brána domácích jako by byla začarovaná. Poločas skončil 1:0.

     Do druhé půle nastoupili naši s jediným cílem, proměnit nějakou tu šanci a otočit nepříznivý vývoj utkání. Obrat nastal v 52.minutě, kdy závaru v pokutovém území využil Ondřej Honka a protlačil míč do brány. Konečně se našim podařil dát gól. Radost byla obrovská. To však nebyl ještě konec. Dále se hrálo převážně na polovině domácích, ale druhý gól vstřelil až v 68.minutě Zdeněk Jemelík hlavou po centru od Tomáše Pechara. Naši měli ještě několik dobrých příležitostí, ale nevyužili už žádnou. Naopak domácí s vidinou získat alespoň bod, za remízu, vsadili vše na útok. Vytvořili si zhruba od 80.minuty mírnou převahu, protože se naši celkem dosti zbytečně zatáhli do obrany. Skóre utkání však zůstalo už nezměněno. Vítězství našich fotbalistů bylo stoprocentně zasloužené. Sehráli jednoznačně zatím nejlepší utkání sezony.  

     Trenér Ruda Kahle se jen usmíval:

     „dneska velká spokojenost, řekli jsme si , co chceme hrát. Samozřejmě by byla ještě větší, kdybychom v utkání dali první gól my a vedli, vytvořili jsme si dobře čtyři, pět gólových šancí, které jsme však neproměnili. Takže klasicky, žádná velká fotbalová spravedlnost není. Místo abychom gól dali, dostali jsme ho po odraženém balónu z dvaadvaceti metrů, kdy soupeř trefil nevídanou střelou, na kterou David neměl žádnou šanci. Jinak si myslím, že jsme hráli super kombinačně, kluci si navzájem vyhověli. Samozřejmě tam byly určité nedostatky, ale soupeře jsme přehrávali celkem jednoznačně. Přestože jsme prohrávali, dokázali jsme vývoj utkání otočit. Závěrem utkání domácí vsadili vše, aby alespoň vyrovnali skóre, ale žádnou vyloženou gólovou šanci si nevypracovali. Nebudu hodnotit hru Střešovic, ale my jsme zahráli výborně, výsledné skóre mohlo být určitě vyšší. Máme deset bodů z patnácti možných. Škoda ztráty z prvního utkání, kdy jsme zaplatili daň za to, že jsme pořádně nevěděli, jak budeme v přeboru hrát. Kluci opravdu makají, příští kolo nás čekají Uhelky, tak uvidíme, co na nás zahrají.“