Vyšehrad - Cholupice 11:2

Těžké utkání nás čekalo v Krči proti Vyšehradu. Soupeř se pyšnil nejmenším počtem obdržených branek a zároveň jich nejvíce v probíhající sezoně vsítil. Hráli jsme proti 12ti letým soupeřům a rozdíl byl patrný hned od začátku. Hned od úvodní minuty nás soupeř zatlačil na naši polovinu a ohrožoval neustále naši bránu. Bezbrankový výsledek jsme udrželi do 15 minuty a to především zásluhou brankáře, který kryl soupeři několik tutovek. Vyšehradské zdobil především důraz. Výborně používali tělo, napadali, odebírali nám míče skluzy, a to i na naší půlce. Nutno poznamenat, že naprosto čistými. Hráči se dobře vraceli a zdvojovali obranu. Dostat se před gólmana bylo v první půli nad naše síly. Jen výjimečně jsme dosáhli pokutového území soupeře, na branku jsme vystřelili za 35 minut pouze jednou. V druhé půli jsme rychlostí, bojovností a místy až neohrožeností přeci jenom hru trochu vyrovnali. Soupeř znejistěl a začal si občas pomáhat fauly. Dokázali jsme dvakrát skórovat a několik průniků a kombinací si zasloužilo oprávněný potlesk diváků. Více šancí ale měl stále soupeř a několikrát potrestal naši zbrklost a laxnost v rozehrávce.

Bohužel i přesto, že všichni hráči dostali na hřišti stejný prostor, neodevzdali všichni, na co mají. S takto kvalitním soupeřem si ovšem nemůžeme dovolit šetřit síly. Polovina gólů, které jsme obdrželi, byla po fatálních chybách a místy až naivní hře. S plným nasazením by byl výsledek daleko příznivější. A hlad po vítězství? Ten snad musí mít všichni, co jdou na trávník!