MŽ - poslední mistrák

V závěrečném zápase podzimní části sezóny nás hostil tým z Kyjí. Mimo povinného vítězství byla na naší hře důležitá a pozitivní především jedna zásadní věc. Tentokrát jsme zápas s aktuálně posledním týmem soutěže nepodcenili. I přes trvalý tlak a převahu jsme se vraceli a odpovědně bránili. Snažili jsme se zakončovat i bez „učitelsky“ vypracovávaných kombinací. Hra měla spád a tempo. Přesně toto nám chybělo v několika zápasech podzimu. Mrzet nás může především domácí remíza s Kralovicemi a porážka s Podolím. Ani v jednom z těchto utkání jsme nebyli schopni svoji převahu přetavit ve vítězství a góly jsme dostávali povětšinou z nakopnutých balónů. To nás v konečném účtování odsunulo z druhého až na páté místo v tabulce, byť jde pouze o tři body. I poslední dvě cenná vítězství s Tempem a s Duklou byla, především při bránění, poznamenána občasnou laxností, vypouštěním, zbrklostí a nesoustředěním, jež tyto zápasy zbytečně zdramatizovaly.  

Čeho si však nebylo nevšimnout v podzimních zápasech, jsou vztahy mezi hráči na hřišti. Je velmi pozitivní, že na rozdíl od některých soupeřů nezazní v našem týmu jediné křivé slovo, výčitka natož šrapnel nebo nadávka. Do týmu zapadlo i několik nováčků, kteří s fotbalem tak trochu začínají. Jak jsme zocelení fyzicky teď, prověří zápas s Admirou a celá, za měsíc startující zimní liga.