AFK Slavoj Podolí - TJ Sokol Cholupice 0:3

     Ze hřiště Slavoje Podolí se nevozí body jen tak snadno. Toho si byli vědomí i naši fotbalisté. Na utkání se důkladně připravili a odhodlání vyhrát tento zápas z nich jen čišel. Na druhé straně je nutné napsat, že domácí od úvodního hvizdu působili ustrašeným dojmem, za celé utkání měli snad jednu, jedinou šanci, kterou však skvělým zákrokem zlikvidoval náš gólman Martin Bartoš. Utkání se nejlépe povedlo kapitánovi našeho mančaftu Zdeňku Jemelíkovi, autorovi všech tří gólů. Je velmi těžké psát komentář k zápasu, ve kterém hráli všichni hráči pro úspěch týmu, nikoliv, pro svoje zviditelnění. Přestože dal všechny branky jeden hráč, bylo to jednoznačně vítězství všech, kteří se na trávníku Slavoje objevili, ať už hráli celé utkání, střídali, nebo jen seděli na lavičce náhradníků.

      Jen pro pořádek, první gól dal Zdeněk Jemelík po skvělé přihrávce do uličky od Ondřeje Honky v 38.minutě. Druhý gól dal hned v první minutě druhé půle po přihrávce od Luboše Neveršila, který vybojoval balón na brankové čáře a zpětnou přihrávku Zdeněk využil ke vstřelení druhé branky. Třetí gól by mohl zrcadlovitě kopírovat ten druhý. Tentokrát byl však autorem přihrávky Tomáš Pechar. Všechny góly byly lahůdkou pro asi třicet diváků, kteří se na tento zápas přišli podívat.      

Jen blázen by očekával záporné hodnocení trenéra:

„ čtvrtý zápas, čtvrté vítězství. Znovu to bylo odehrané utkání s domluvenou taktikou a disciplínou. Na Podolí jsme se připravovali, zřejmě nejlepší soupeř, s jakým jsme zatím na jaře hráli, i když v předminulém kole Stodůlky hráli také velmi dobře. Tentokrát to bylo ještě pohyblivější a důraznější. Přesto jsme utkání zvládli s přehledem a soupeři jsme dali šanci z jedné standartní situace a snad dvě přímé střely, které šly na naší bránu. Co se týká defenzívy, spokojenost. Samozřejmě jsme měli proměnit ještě nějakou tu šanci, ale na druhou stranu, s výhrou venku 3:0 jsem naprosto spokojen. Dnes máme schůzku, kde pokladník mužstva bude vybírat zápisné, chvilku posedíme a pak pomašírujeme k vysněnému cíli.“